Můj trip do Davosu probíhal podle zaběhnutých kolejí PowderLine gangu. Bereme káru od Zdeny Dětského a nabíráme Davida Egedyho na nádru v Olomouci s 3 hodinovým zpožděním. Jeho už 4. hovor z telefonní budky měl nádech určité nervozity. Tak tedy ve složení já, David, Egy a Wiktor Galuška vyjíždíme směr Davos. Po bezproblémové cestě přijíždíme do Davosu a snažíme se řešit ubytko, podařilo se nám najít luxusní vytápěný sklepík. Následující den se přesvědčujeme o místních kvalitních sněhových podmínkách, které odpovídají dešti v 2000m.n.m a teplotě kolem 10 stupňů. Po kvalitním ježdění a pár večerních pivech zase řešíme ubytko, které se zdá být problémem. Proto Egy dává děsivou kotelnu, já před autem venku a Wiki a David v autě.

Následující den přijíždí další část party, ke které se přidáváme.  Dalo by se říct, den pro mě dost osudný. Můj trip v Davosu se odvíjel od tohoto dne jinak, něž jak bych si přál a následující řádky budu psát o situaci kterou bych nepřál nikomu zažít , a to pád laviny na vlastní kůži.

Helikoptéra byla na místě do 10 minut, asi ještě dalších 10 minut než nás lokalizovali. Přichází záchranář, zkontroluje mi páteř, dá trochu morfia a naloží mě do sítě. Což pro mě následně byla procházka peklem. Zvedají mě v síti na laně, což ve mně láme poslední kosti, které zůstaly. Nemůžu dýchat a pilot to moc nešetří. Mám pocit že dávám   backflip a odstředivka mě tlačí více do sítě. Cestou dáváme ještě jedno nepovedené přistání a konečně mě spouštějí na zem a přesunují do nafukovacího lehátka, které se konečně vytvarovalo podle mých proporcí. Podle diskuze zranění budou asi vážnější a tak letíme do kantonské nemocnice v Churu.

Po příletu už nejsem schopen mít otevřené oči, vše vnímám, ale oči otvírám jen na požádání, abych se na někoho podíval. Následuje vyšetření CT, atd… a asi po 1 hodině v nemocnici jdu na operační sál. Diagnóza:   10 zlomených žeber , tříštivá zlomenina lopatky, otevřená zlomenina klíční kosti, pneumotorax, roztržené játra druhého stupně (s tou se nemuselo naštěstí nic dělat , jen napojit hadici na odvod krve).    

Po úspěšné operaci jdu po 3 dnech na  jednotce intenzivní péče jdu na normální pokoj. Morfium zavedené do páteře začíná být můj každodenní kamarád. Nemocnice jak 4 hvězdičkový hotel, osobní sestra, osobní telefon, TV, výhled na BM lajny přímo z okna, šílené menu. Odpojení od morfia pro mě probíhalo dost drasticky, asi 2 hod abstinenční příznaky.

Zranění se hojí relativně rychle až na přerušené nervy v rameni které ovládají pravou ruku. V současné chvíli mám omezenou hybnost ruky, ale prognózy jsou dobré a rehabilitace taky postupuje dobře.

Soukromé letadlo 9000,- EUR