Je tomu více než měsíc, když se ve Švýcarském Davosu uskutečnil 3. ročník akce s názvem SnowFest. Tato netradiční akce skýtá jedinečnou příležitost pro setkání lidí se společným zájmem a tím je jízda ve volném terénu – freeriding. A tak se zde opět sešli lidé bez rozdílu věku i zkušeností, aby prohloubili své umění a znalosti nebo začali první kroky na cestě k freeridingovým zkušenostem. Naše redakce pojala akci opět po svém, ostatně jako každý rok, a ubytovala se v pohodovém soukromí na předměstí Davosu.

Nevím jak je to možné, ale jako minulý rok opět přijíždíme do Davosu a sněhové podmínky jsou prostě šílené. Teplota kolem +10°C dává sněhové pokrývce opravdu zabrat. I když jsme sledovali vývoj počasí dopředu, nečekali jsme podmínky až tak hrozné. Ty ovšem vyplnily i naše nejčernější myšlenky. Po příjezdu se setkáváme s partou u hotelu Montana, kde jsou ubytováni účastníci akce. Slunce svítí, ptáci zpívají, bahno teče, no prostě hrůza. Nic méně nezoufáme, přece jen je to ještě 1300 výškových metrů na kopec. Valíme tedy na ubytko  a po malé úvodní kalbě jdeme spát naplněni očekáváním.

Druhý den ráno brzké vstávání a hurá na kopec. V mezičase si ještě vyzvedáváme lyže k testování od Pavla Mejsnara (zástupce firmy Scott). Volba padá na Parsenn, ostatně jako obvykle první den v Davosu. Podmínky jsou hrozné, ale ne tragické. Severní a severozápadní svahy jsou sjízdné bez problémů. Bohužel ze všech jižních svahů jsou spadlé obrovské základové laviny, které nám okamžitě dávají varování. Ježdění dáváme, co to dá a chytli jsme i pár dropů a odpoledne zejména převisů, které bylo možno bez problémů skákat.

Autor: Jirka Zelinka